Slintavka a kulhavka (FMD – Foot and Mouth Disease)

Historie slintavky a kulhavky v Československu

• Slintavka a kulhavka se na území Československa vyskytovala opakovaně v první polovině 20. století.
• Nejhorší epidemie byly zaznamenány během 50. let, kdy se nemoc šířila po celé republice.
• Zásadní ohnisko bylo v letech 1965–1967, kdy muselo být utraceno obrovské množství hospodářských zvířat.
• Poslední větší výskyt proběhl v roce 1975, poté došlo k úplné eradikaci na území ČSSR.
• Od 1975 nebyla slintavka v Československu/ČR diagnostikována.
• Díky přísným veterinárním opatřením a kontrolám dovozu zvířat i produktů byla země uznána jako FMD-free (prostá výskytu) podle standardů Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat (OIE).
• od roku 1992 není možná vakcinace, výjimka platí pro zvířata, která se nachází v ochranném pásmu okolo ohniska.

Charakteristika onemocnění

• Vysoce nakažlivé virové onemocnění postihující skot, prasata, ovce, kozy i volně žijící sudokopytníky. Obecně platí, že domácí sudokopytníci jsou vnímavější k nemoci než volně žijící zvířata a dále volně žijící sudokopytníci se daleko častěji nakazí od domácích zvířat.
• Virus Aphthovirus (rod Picornaviridae) existuje v několika sérotypech, což komplikuje prevenci.
• Virus slintavky a kulhavky je relativně odolný vůči vnějšímu prostředí. Přežívání viru v prostředí je velmi variabilní a závislé na materiálu, ve kterém je virus lokalizován, na původní koncentraci viru, kmeni viru, vlhkosti, teplotě a hodnotě pH. Virus je schopen přežívat například na seně a slámě až 20 týdnů, až 14 dní na uschlých výkalech, 39 dní v moči, až 6 měsíců v blátě, 3 dny na půdě v létě a 28 dní na půdě na podzim. Virus je daleko odolnější ve tkáních než ve vnějším prostředí.

Přenos

• Přenos prostřednictvím lidí (personálu i externích pracovníků) - osoby, které se pohybují mezi různými farmami – veterináři, inseminační technici, servisní technici, poradci pro výživu apod. – mohou neúmyslně přenášet nákazu prostřednictvím kontaminované obuvi, oděvu, rukavic nebo nářadí. Například při vypuknutí slintavky a kulhavky (SLAK) v Anglii v roce 2001 hráli lidé významnou roli při šíření viru na velké vzdálenosti.
• Kontaminovaná vozidla a zemědělská technika - dopravní prostředky, které zajíždějí na farmu (např. mlékařská auta, vozidla na odvoz zvířat, krmné vozy), mohou přivést na kola a podvozky patogeny z jiných lokalit. V některých případech byly viry SLAK a jiných onemocnění prokázány na pneumatikách vozidel po cestách mezi farmami.
• Nákaza prostřednictvím krmiva a vody - krmivo kontaminované slinami, močí nebo trusem infikovaných zvířat, nebo voda z kontaminovaných zdrojů, může představovat přímé riziko přenosu nemocí. Například importovaná živočišná moučka byla v minulosti spojována se šířením BSE (nemoc šílených krav).
• Zvířata – přímý kontakt i nepřímý přes trhy a přepravce - přemisťování zvířat mezi farmami, účast na trzích nebo výstavách bez dodržování karanténních opatření vede k riziku přímého kontaktu a zavlečení infekce do stáda. Tato situace byla kritická například v případech slintavky a kulhavky v Nizozemsku a Velké Británii. Při prodeji zvířat z farmy doporučujeme odvézt zvířata vlastní vozem mimo farmu a pomocí koridoru, vybudovaného z mobilního hrazení, přežeňte zvířata na vozidlo, které je odveze z farmy pryč.
• Volně žijící zvířata a hmyz - přenašeči mohou být i ptáci, hlodavci, divoká prasata či hmyzí vektory (např. komáři nebo ovádi), kteří dokážou přenášet viry a bakterie z infikovaných oblastí na farmu, zejména pokud nejsou zajištěna opatření na ochranu krmiva a vody.
• Vzdušný přenos - některé viry, například virus slintavky a kulhavky, se za určitých meteorologických podmínek šíří i vzduchem na desítky až stovky kilometrů. Tuto situaci zaznamenali například během britské epidemie SLAK v roce 2001, kdy došlo k přenosu mezi farmami, které nebyly propojeny žádným přímým kontaktem.

Typické příznaky slintavky a kulhavky (SLAK) u skotu

• Vysoká teplota – zvířata často vykazují horečku (40–41 °C) na počátku onemocnění.
• Tvorba puchýřů (vezikul) a vředů – nejčastěji na sliznici dutiny ústní (jazyk, dásně), nozdrách, na mulci, vemeni a mezi spárky. Puchýře praskají a vytvářejí bolestivé vředy.
• Nadměrné slinění („slintání“) a pěnění z tlamy – kvůli bolestivým lézím v dutině ústní zvířata nadměrně sliní.
• Kulhání, neochota k pohybu – bolestivé léze na končetinách způsobují, že zvířata leží více, neochotně vstávají nebo silně kulhají.
• Pokles příjmu krmiva a vody – kvůli bolesti při příjmu potravy dochází k nechutenství a dehydrataci.
• Pokles produkce mléka – výrazný úbytek dojivosti v důsledku celkového oslabení a stresu z bolesti.
• Někdy náhlé úhyny u telat – u mladých telat může virus napadnout srdeční sval a způsobit náhlou smrt bez typických puchýřů.

Ekonomický dopad a opatření v souladu s legislativou EU

• Po potvrzení výskytu slintavky a kulhavky (SLAK) dochází k okamžitému vyhlášení pásma ochrany (min. 3 km) a pásma dohledu (min. 10 km) kolem ohniska nákazy dle požadavků EU.
• V rámci těchto pásem je uplatňována karanténa, zákaz přesunu zvířat a přísné kontroly pohybu osob, materiálu a dopravních prostředků.
• Likvidace (usmrcení) všech zvířat v ohnisku nákazy je provedena s cílem zamezit dalšímu šíření infekce a ochránit okolní farmy, zejména kvůli riziku aerosolového přenosu na desítky kilometrů.
• Vybavení farmy a technika procházejí povinnou dekontaminací a na farmě následuje biologická sanace v souladu s přílohou směrnice EU.
• Opatření zahrnují také trasování pohybu zvířat a osob, které přišly do styku s ohniskem.
• Dočasné obchodní omezení postihuje nejen samotné ohnisko, ale i celé pásmo ochrany a často i širší oblast, a to až do úplné eradikace a splnění podmínek pro zrušení restrikcí dle EU/OIE.

Prevence přenosu SLAK: důraz na osoby vstupující na farmu

• Vyhrazené zázemí pro externí pracovníky (veterináři, technici) pro převlečení do čistého farmářského oděvu. Zajistěte takové prostředí, aby každý externí pracovník měl možnost se na místě převléknout do farmou poskytnutých ochranných oděvů (overaly, pláště) a obuvi ve stejných podmínkách, ve kterých byste se sami chtěli převlékat. Tím se minimalizuje riziko přenosu patogenů z jiné farmy na obuvi nebo na oděvu. Ideální je využívat praní oděvů a desinfekci nástrojů přímo na farmě.
• Farma by měla zajistit vlastní pracovní pomůcky – veškeré nástroje a pomůcky potřebné pro veterinární zásahy (např. rektální rukavice, sondy, jehly, inseminační zbraně, pinzety, ultrazvuk apod.) by měly být k dispozici v jednotlivých provozech. Je nevhodné, aby externí pracovníci nosili své vlastní pomůcky z farmy na farmu bez jejich důkladné dezinfekce nebo sterilizace.
• Povinné použití dezinfekčních rohoží a dezinfekčních postřiků při vstupu i výstupu z areálu. Každá farma by měla mít zajištěno místo pro dezinfekci externích pomůcek, které nelze nahradit vlastním vybavením farmy. Například ruční ultrazvukové sondy nebo nástroje veterinářů je potřeba před vstupem na farmu pečlivě očistit a dezinfikovat schváleným dezinfekčním prostředkem. I v rámci jedné farmy se doporučuje, aby pomůcky nebyly přenášeny mezi různými skupinami zvířat (například mezi různými věkovými kategoriemi nebo mezi karanténou a hlavním stádem), pokud to není nezbytně nutné.
• Pro osoby přicházející z rizikových oblastí (např. ze zahraničí) doporučujeme minimálně 72 hodin bez kontaktu s jinými kopytníky před vstupem do farmy.
• Zavedení evidence vstupů a výstupů všech externích osob a pravidelná školení personálu o principech biologické bezpečnosti.

Kompenzace pro farmáře v případě SLAK dle legislativy EU a ČR

• Náklady na dekontaminaci objektů a techniky
• Ušlý zisk z důvodu nařízených opatření (karanténa, zákaz přesunu)
• Likvidaci krmiva a dalších materiálů kontaminovaných virem SLAK

Doporučení k implementaci bio ochranných opatření na farmě

• Zavedení vnitřních směrnic a školení personálu - vypracujte vlastní bio ochranný protokol, který bude závazný pro všechny zaměstnance a externí pracovníky. Pravidelně školte celý tým včetně brigádníků na téma biologické bezpečnosti a aktualizujte směrnice dle aktuální epidemiologické situace.
• Řízení pohybu osob na farmě - stanovte jasná pravidla pro vstup a pohyb osob po farmě. Vytvořte kontrolní body (dezinfekční rohože, místo pro převlékání) a důsledně je využívejte. Zaveďte evidenci vstupů všech externích pracovníků a návštěv.
• Používání výhradně farmou poskytovaného vybavení - zajistěte, aby externí pracovníci používali výhradně oděv a pomůcky poskytnuté farmou. Snižte tak riziko zavlečení patogenů prostřednictvím kontaminovaných nástrojů nebo oděvů přenášených mezi farmami.
• Dezinfekce techniky a vozidel - vymezte prostor pro dezinfekci techniky, která vstupuje do areálu farmy (včetně kol a podvozku vozidel). Zajistěte dostupnost účinných a schválených dezinfekčních prostředků pro pravidelné používání. Desinfikované povrchy musí být čisté, přes nános bahna nejde desinfikovat. Desinfekční vany a rohože pomáhají s s prevencí zavlečení nákazy, ale nejsou příliš účinné. Desinfikovaný povrch by měl být do desinfekce ponořený alespoň několik desítek sekund až minut, v závislosti na typu a koncentraci desinfekce.
• Zvýšená kontrola při přesunu zvířat a zboží - minimalizujte přemisťování zvířat mimo farmu, pokud to není nezbytně nutné. V případě nutnosti přepravy používejte vlastní nebo smluvně prověřené dopravce se zavedenými bio ochrannými opatřeními.
• Prevence přenosu z okolního prostředí - ochraňujte krmivo a vodu před přístupem volně žijících zvířat a hmyzu. Pravidelně provádějte deratizační a repelentní opatření.
• Simulace krizových situací - doporučujeme provádět pravidelná cvičení modelových situací (např. zavlečení nákazy) a ověřovat připravenost personálu na rychlou reakci dle platné legislativy a interního krizového plánu.